10 Grim Separation Walls z celého světa

V roce 2014 byla v Londýně vystavena maketa "The Wall" (izraelská bariéra na západním břehu); veřejnost požádala, aby napsala zprávy a umístila graffiti jako lidé na skutečné bariéře. Problematika je považována za problém, který je jedinečný pro oblast Palestiny.

Existuje však více než 50 hraničních překážek, které jsou v současné době postaveny po celém světě, jako například v Koreji, Saúdské Arábii (která je téměř úplně zděná) a jen pár kilometrů od displeje "The Wall", v tunelu podél Lamanšského průlivu mezi Spojeným královstvím a Francie, s elektrifikovaným bezpečnostním šermem, elektronikou a stálou stráží. Ta druhá strana má stejný účel jako Západní bariéra a nese mnoho stejných sporů a média se sotva ocitají. Spojené státy také usilují o rozšíření svých mexických překážek, aby pokryly celou hranici. Naneštěstí se zdá, že stále více stěn vystupuje.

10 bariéra separace zelené čáry na Kypru

V červenci 1974 turecká armáda použila neúspěšný řecký kyperský převrat jako záminku zahájit mírovou operaci, která zachytila ​​zhruba 8 procent Kypru. Po přerušení převratu se turecké síly posunuly do linie příměří (založené v roce 1964) a zachytily dalších 37 procent ostrova a v roce 1983 změnily zelenou linii na bariéru bez překážek.

Bariéra řeší Kypr ve dvou, odděluje Kyperskou řeckou republiku od tureckoprávně vyhlášené "turecké republiky severního Kypru" (který není rozpoznán a odsouzen každým národem OSN kromě Turecka). Vzhledem k tomu, že před převratem došlo k malému etnickému odloučení, vyvolalo rozšířené přesuny obyvatelstva. Dvacet set tisíc řeckých Kypřanů bylo vyloučeno ze severní (turecké) strany a 60 000 tureckých Kypřanů bylo vyhoštěno z jihu.

Bariéra se skládá z nárazníkové zóny, plotů z ostnatého drátu, stožárů, protitankových příkopů, minových polí a betonových stěnových segmentů.

Napětí mezi oběma stranami jsou vysoké. Jak řekl obchodník New York Times v roce 1989: "Jsme řečtí ortodoxní; jsou to muslimové. Zelená linka je tam, protože společenství se nenávidí navzájem. "

Situace se poněkud uklidnila. Po třicetileté nekonkurenční politice existují již několik, z nichž první vzniklo v roce 2003, kdy prezident TRNC v dobré středu vytáhl díry do zdi. Stovky lidí se setkali v přechodu Ledra Palace, aby se poprvé po letech znovu seznámili s rodinou.

9 Bariéra mezi Egyptem a Gazou

V roce 2009 začal Egypt stavět na bariéře podél hranice Gazy, aby snížil počet pašeráckých tunelů a zastavil tok pašování, zbraní, výbušnin a militantů.

Po dokončení bude zeď 9-11 kilometrů (6-7 mi). Na rozdíl od již existující obvodové stěny je tento z oceli a rozkládá se 18 metrů pod zemí. Jeho segmenty jsou vybaveny snímači a hadicemi, které se používají k zaplavování tunelů mořskou vodou. Počáteční stavba proběhla 9,6 kilometrů (6 mil), přičemž palestinské zdroje hlásily, že tunely téměř 30 metrů hluboko se zhroutily téměř denně.

Hamás (který nazývá bariéru "stěnou smrti", protože se obává, že bude použito k posílení blokád) požádal Egypt o jeho zastavení. S teroristickou organizací, která obdržela zbraně, stavební materiály pro více tunelů a účtovala operátorům 2,500 dolarů ročně za právo používat tunely, není divu.

Nebylo to dlouho předtím, než byla bariéra porušena, a stavba byla zastavena a znovu zahájena několikrát. Mezinárodní společenství rovněž brání pokroku zdi. Obě mírové a násilné protesty vznikají od roku 1956, kdy byla v roce 2010 zabita egyptská stráž. Jordánský islámský akční fronta vydala v tomtéž roce fatwa (náboženský výnos). Protože prochází Rafahem a narušuje volný pohyb uvnitř města, stěna se často nazývá separační bariérou.

Kritici tvrdí, že tunely slouží společnostem, jako je Gaza, jako záchranná lana pro pašování potravin a zdravotnických potřeb a že je to důležitější než hodnota tunelu pro teroristy a zločince. Egypt v minulosti zatáhl oči tunely, ale řada teroristických incidentů je vedla k závěru, že je třeba podniknout kroky.

Pašování tunelů zahrnuje víc než Hamas; další teroristické / extremistické skupiny a dobrá ozbrojená a bohatá kriminalistická třída vznikly v Gaze i na poloostrově Sinaj, kteří je využívají. Sinajské město El-Arish bylo epicentrem těchto problémů a Egypt v současné době staví další bariéru, která bude zcela obklopovat, přičemž zůstane jen 10 vstupních a výstupních bodů.

8 Kuvajtsko-irácká barikáda

Po vpádu Kuvajtu v roce 1990 v Iráku a první válce v Perském zálivu pod vedením Spojených národů vytvořila Organizace spojených národů demilitarizovanou zónu (DMZ) mezi národy. V roce 1993 Kuvajt začal stavět na hraničním plotu 193 kilometrů (120 mil), Kuvajtsko-iráckou barikádu, pod dohledem pozorovatelské mise OSN Irák a Kuvajt.

První verze představovala systém překážek a zákopů s více než milionem pozemních min. Mnoho z těchto dolů bylo recyklováno, zasazeno iráckými silami během invaze v roce 1990. V roce 2004 oznámil Kuvajt výstavbu další železné přepážky podél hranice.

V roce 2005 Iráčané tvrdili, že bariéra zničila jejich majetek a stavba se dočasně zastavila.

V témže roce vznikla značná kontroverze, když podle pokynů USA Kuvajt vystřihl otvory do plotu v prostorách označených americkými námořníky, aby získali vstup do Iráku, některé dost velké, aby usnadnily pohyb nádrží.OSN obvinila USA z porušování mandátů OSN proti vojenské činnosti v DMZ, zatímco USA, bez ohledu na represálie, říkaly: "Tento scénář nebyl znepokojen, protože jakákoli válka s Irákem by byla oprávněným útokem kvůli Irácké léčbě Kuvajtu minulosti a možného týrání v budoucnu. "Samozřejmě, USA napadly pár dní později.

Irák a Kuvajt jsou dlouhodobě nepřátelské a zároveň si zachovávají dárcovskou spolupráci a vracejí se do Kuvajtova boje za nezávislost, k němuž došlo v roce 1963. I přes nezávislost měl režim Saddáma Husajna pocit, že Kuvajt je součástí Iráku a rozdělení regionu bariéra byla nezákonným činem. V Iráku je stále mnoho lidí, kteří se cítí stejně, a vzhledem k problémům, kterým čelí tento region, je pochybné, že bariéra jde kamkoli.

7 Hraniční bariéra Malajsie - Thajsko

Hranice Malajsie a Thajska se rozkládá 505 km (314 mi) od úžiny Malacky až po záliv Siam. Vymezil území mezi tehdejšími britskými řízenými malajskými státy a thajským královstvím, vycházející z hraniční smlouvy podepsané v roce 1909. Dnes je hranice řízena jak Thajskem, tak současnou Malajsií.

V roce 1965 obě země vytvořily Výbor pro regionální hranice, společný výbor, který dohlíží na bezpečnost po hranicích. Byla zčásti založena jako reakce na komunistické povstání. V 70. letech vytvořily obě země bariéry podél hranic, aby se ochránily.

V roce 1991 Malajsie oznámila, že postaví betonovou zeď, která se rozkládá na 96 kilometrech (60 mil) a odděluje malajsijský stát Kelantan od Thajska. Zatímco uvedeným účelem bylo omezit trestnou činnost podél hranice, analytici poukázali na to, že vztahy mezi národy byly napjaté nad teritoriálními argumenty, spory o práva rybolovu a násilnými islamskými separatistickými hnutími. Malajsie běžně popírá, že politický nepokoj mezi oběma národy je důvodem a pečlivě se vyhýbá zmínkám o násilí.

Přesto v roce 2007 podpořil Thajský premiér Surajud Chulanont plány na vybudování další bariéry podél hranice a v roce 2013 Malajsie oznámila, že staví další zdi (s souhlasem Thajska) podél řeky Sungai Golok, která odděluje Kelantan od provincie Narathiwat . Mnoho Malajců žije podél řeky, mnoho v nelegálních mótech. Aktuální malajsijský ministr vnitra, Dato Seri Dr. Ahmad Zahid Hamidi, uvedl, že tito lidé budou přemístěni a zničeny ilegální můry, a to s veškerým potenciálem zneužívání a bídy, které by to znamenalo. Letošní rok uprostřed amerických volání jednat v otázkách obchodování s lidmi (obě země dostaly nejnižší hodnocení, pokud jde o tato porušení) a násilí, které v současné době roztrhává region - včetně řady bombových útoků v roce 2012-13 - původní bariérové ​​ploty mají být nahrazeny moderním šermem a bezpečnostními vylepšeními.

6 Bariéra Saúdské Arábie - Jemenu

Od roku 1990 (rok, kdy Jemen dosáhl sjednocení) do roku 2000, napětí mezi Saúdskou Arábií a Jemenem bylo vysoké a několikrát se rozbíjelo několikrát. V roce 2000 dosáhli nekompromisního míru se smlouvou.

V roce 2004 však Saúdská Arábie - jedna z nejslovějších kritiků bezpečnostní bariéry Izraele - začala stavět svou vlastní bariéru proti Jemenu.

Je vyroben z betonového plote a elektronického snímacího zařízení a je součástí většího projektu dohledu ve výši 9 miliard dolarů. Saúdská Arábie se snaží zabránit pašování zbraní, výbušnin, drog (včetně qat, populárního středoafrického euforického listu) a lidí z jemenské hranice, ale byl to obtížný boj.

Stavba začala poté, co bylo v saúdském pohraničním městu zabito 36 pohraničních stráží a v roce 2003 série teroristických útoků vedených radikálními islamisty zabilo více než 50 lidí a zranilo stovky.

Práce na bariéře se zastavily v roce 2004, kdy úředníci na obou stranách vedli rozhovory, aby určili svůj osud. Jemen byl rychle přirovnán k izraelské bezpečnostní bariéře a tvrdil, že porušuje smlouvu kvůli ustanovením, které stanovují, že žádná ozbrojená síla by neměla být umístěna na obou stranách 20 km (13 mi) nárazníkové zóny podél hranice a že by zasahovalo do práva na pastvu ovcí-pastevců.

V roce 2008 byla obnovena výstavba; do roku 2013 bylo dokončeno 74 kilometrů dlouhého úseku plotu, aby se vyřešil nový problém - vlna nelegálních přistěhovalců, většinou somálských a etiopských uprchlíků nebo Jemenců, kteří nelegálně vstoupili hledat práci. Nová výstavba začala jak zastavit tok těchto přistěhovalců, tak zastavit pokračující vlny zbraní a drog. Po pádu bývalého jemenského prezidenta Ali Abdullaha Saleheho s militantními islamisty způsobujícími nestabilitu v oblasti převzetí kontroly nad částmi Jemenu se problémy jako extrémistické skupiny a pašování hašišů zhoršily.

Saúdští úředníci uvádějí, že nová bariéra, instalovaná francouzskými dodavateli, byla velmi úspěšná v tom, že pomohla státu sledovat pašeráky a infiltrátory. Po dokončení bude celá bariéra dlouhá 1799 kilometrů.

5 Indie a Írán
Hranice Indie a Pákistánu, hranice mezi Íránem a Pákistánem

V roce 2004 dokončila Indie 547 kilometrů (340 mil) bariéru - s ostnatým drátem, tepelnými snímači, noční viditelností a senzory - na de facto hranici s Pákistánem v dlouhotrvajícím Kašmíru. Jeho cílem je zabránit infiltraci separatistických militantů, kteří provádějí teroristické útoky na civilisty a vojenské cíle. V reakci na to Islamabad obvinil Indii z porušování Charty OSN a využívání příměří k vybudování dělitelné zdi.

Toto nebylo pro Indii nové cvičení. Po neúspěšném, ale krvavém separatistickém povstání v Punjabu v 80. letech vytvořila Indie bariéru podél provincií Punjab a Rádžasthán.

Dnes je celá hranice opevněna, pouze s jedním průjezdním bodem. Vzhledem k tomu, že hranice je osvětlená, lze ji vidět z vesmíru.

V roce 2014 se zdálo být nadějné, že zvýšený obchod by mohl vést k větší spolupráci mezi národy, když obě strany souhlasily s otevřením silnice, nacházející se u Wagah, aby umožnily volný průjezd nákladních automobilů a kontejnerů pro obchod. Tyto naděje byly rozdrceny, když méně než týden později indická policie zabavila 100 kilogramů heroinu ukrytého v kamionu pocházejícím z Pákistánu. Pákistán rozčileně reagoval na poprsí tím, že přestal přeshraniční pohyb.

Indie není sama v budování zdi proti Pákistánu. Mezi Íránem a Pákistánem patří jedna z nejsilněji opevněných bariér na světě. Jedná se o betonovou stěnu s tloušťkou téměř 1 metru a 3 metry, která je postavena na 700 km (435 mi) spálené pouště. Je také vybaven řadou příkopů, pevností a dalších opevnění. Jejím cílem je zastavit ilegální překračování hranic a proud nelegálních drog do Íránu. Írán má jednu z nejvyšších sazeb závislosti na opiích na světě a zatímco většina pochází z Afghánistánu, je často zpracovávána a vyvážena z Pákistánu.

Analytici tvrdí, že skutečným důvodem, proč existují, je potlačit balochskou povstání sunnitských muslimů, které už let trpí, a militantní skupina Jundullah (Boží vojáci), která začala bojovat proti sunnitským muslimům proti šiitskému režimu Íránu. Vzhledem k tomu, že stěna spadá mezi obce Baloch, kritici ji nazývají separační bariérou, která poškozuje civilní obyvatelstvo, zpustošuje místní ekonomiky a je "očividným úsilím rozdělit Balochův národ" na obě strany hranice.

4 Velké zdi Maroka

Zhora vypadá jako čára poškrábaná v písku, která prochází celou Saharskou pouští. Marocká zeď se skládá z 2,5 tisíc kilometrů pískových bermín, zdi, plotek, bunkrů a minových polí téměř poloviny velikosti Velké čínské zdi a čtyřnásobku velikosti izraelské západní bariéry. "Berm" byl zahájen v roce 1980 královskou marockou armádou jako bariéra mezi marockými řízenými jižními provinciemi a oblastmi kontrolovanými frontou Polisario (národním osvobozením hnutí Sahrawi) a zabráněním návratu saharských uprchlíků do vlasti. Mezi lety 1980 a 1987 bylo přidáno pět dalších zdí.

Po příměří v roce 1991 oba strany hlídkují svou stranu zdi, přičemž marocké síly počítá přibližně 160 000 vojáků a vojenské instalace, které se nacházejí každých 11 kilometrů pod bariérou. Polisario odmítá zveřejnit jejich čísla.
Kritici ji nazývají "Stěna zděšení", protože rozděluje saharské vojáky a uprchlíky z rodin v Alžíru a poškozuje kočovníky ze Sahrawi v regionu. Zatímco se nikde nedaleko publicity izraelské bariéry na západním břehu, stal se centrem protestů jménem uprchlických táborů v saharských zemích. Pozornost byla věnována těmto pohybům v roce 2008, kdy 19letý Ibrahim Hussein Leibeit ztratil pravou nohu pod kolenem po náhodném přechodu na pozemní důl.

Konflikt v Západní Sahaře je jedním z nejdelších současných konfliktů na světě, který začal v roce 1976, kdy španělští kolonizátoři nelegálně rozdělili oblast mezi Marokem a Mauretánií.

3 Spojené státy-Mexiko hranice

Ohraničení mezi USA a Mexikem je systémem překážek postavených jako řada operací spolu s novějšími částmi postavenými po zákonu o ochraně plotů z roku 2006. Bariéry, které se skládají z oplocení chodců a vozidel, monitorovaných silnic a osvětlení, jsou doplněny systémem kamer, radarů a senzorů a používají se k předcházení nedovolenému přistěhovalectví do Spojených států z Mexika ak předcházení pašování a odstraňování drogové aktivity .

Od začátku tento plán vyvolal spor v USA. Na místnostech zanechala podivné mezery a mnoho lidí obvinilo vládu, že dovoluje bohatství a politické vazby diktovat výjimky z výstavby na privilegovaný majetek, zatímco méně bohatí sledovali, jak se jejich majetek zničil. Náklady jsou vysoké, jsou přeplněny převážně daňovými poplatníky a ploty rozdělí kmeny domorodých Američanů podél hranic.

Jiní se stěžovali, že stěna nemá málo, aby zastavila nelegální přistěhovalectví a způsobila by více úmrtí, neboť lidé se uchýlili k extrémním metodám, které by mohly překonat. Téměř okamžitě vzrostly úmrtí, když přistěhovalci začali během letních měsíců někdy smrtící letět na hranici Arizony.

Existují také závažné dopady na životní prostředí - dopady, které jsou pojištěny skutečností, že ministerstvo pro vnitřní bezpečnost se rozhodlo uplatnit své pravomoci vynechat mnoho dlouhodobých zákonů a předpisů o ochraně životního prostředí a krajiny, včetně zákona o ohrožených druzích a zákona o národní politice životního prostředí.

Zatímco někteří poukazují na obavy z teroristických útoků z Mexika, hlášení zemí o terorismu ze strany ministerstva zahraničních věcí v červenci 2012 dospěla k závěru, že "žádná známá mezinárodní teroristická organizace neměla operační přítomnost v Mexiku a žádnou teroristickou skupinu nezaměřovala na americké občany na mexickém území nebo z něj".

Ploty se však ukázaly jako užitečné při zadržování nelegálních přistěhovalců a zvýšená pracovní síla byla úspěšná v tom, Například 153 000 lidí se v roce 2007 pokoušelo překročit hranici v roce 2007, což se snížilo ze 600 000 na počátku 90. let. Hraniční stráž také objevil a zničil pašování tunelů podél hranice, s více než 170 nalezených od počátku 90. let.

2 Bariéra Uzbekistán-Afghánistán

Bariéra mezi Uzbekistánem a Afghánistánem je plot s ostnatým drátem s druhým, vyšší elektrifikovaným plotovým ostnatým drátem, hlídkovaným ozbrojenými strážemi a chráněnými pozemními minami, které oddělují celou hranici. Jedná se o jeden z nejzachovalejších hranic na světě, jediným přechodem je jediný most.V roce 2001 přišla pozornost médií během krize humanitární pomoci, kterou přinesla americká válka v Afghánistánu.

Hranice byla původně uzavřena, když Taliban vstoupil do moci v severním Afghánistánu. Jen pár dní po teroristických útocích z 11. září, kdy USA oznámily zahájení vojenských operací proti Talibanu, Uzbekistán nahradil původní šerm po celé uzbecko-afghánské hranici z Turkmenistánu do Tádžikistánu. Nový plot byl dvakrát vyšší než ten starý a byl elektrifikován, aby zabránil nelegálnímu přistěhovalectví a zastavil uprchlíky z pokusu vstoupit do Uzbekistánu.

Osamělý hraniční most byl postaven v roce 1986 Sovětskými státy, aby trajektovali zbraně a střelivo na afghánské území během jejich okupace. Během humanitární krize počátkem roku 2000 byl 135 m (442 ft) přátelský most znovu otevřen od roku 1997 poprvé 9. prosince 2001, uprostřed rozhořčení politických manévrů, které dovolily humanitární pomoc do války opuštěného Afghánistánu těsně před mohly by vzniknout masové hlady.

1 Izraelská západní bariéra

Bariéra Západního břehu se v současné době rozkládá na více než 670 kilometrech (420 mil) na mnoha místech na Západním břehu Jordánu, přičemž většina odhadů je umístěna na izraelské straně bariéry o 10 procent. Většina z nich se skládá z betonové základny s konstrukcí z drátěného pletiva o délce 5 metrů. Razítko a příkopy běží po jedné straně, zatímco silnice procházejí mezi ploty a jsou vybaveny elektronickými čidly a dalšími technologiemi. Některé oblasti - především místa s výhledem na dálnice (používané k odrazování odstřelovačů) a některé obce, včetně částí Jeruzaléma - jsou tvořeny 8 metrů (26 ft) stěny a strážní věže. Stavba začala v roce 2002, aby se zabránilo teroristickým útokům na Izrael palestinskými sebevražednými atentátníky. Jak efektivní bylo?

Podle izraelského ministerstva zahraničních věcí bylo v roce 2002 celkem 220 úmrtí. Následující rok, kdy byla dokončena první část bariéry, se tento počet snížil o polovinu ao polovinu opět po roce. Do roku 2007 došlo pouze k třem úmrtí a počátkem roku 2010 nebylo po celé dva roky. Bariéra v Gaze vykazuje podobný úspěch.

V roce 2004 předal Mezinárodní soudní dvůr Radě bezpečnosti OSN nezávazné stanovisko vypracované poradním výborem pověřeným vyšetřováním této překážky. Ve své žádosti rozhodl, že zeď je nelegální.

Kritici tvrdí, že článek obsahuje politicky nabité a zkreslené termíny a nezmiňuje o izraelských důvodech pro tuto bariéru a zdůrazňuje palestinské stížnosti. Oni také tvrdí, že nemá váhu zákona a existuje jen proto, aby získal body pro vztahy s veřejností, a že konflikt mezi oběma národy musí být posuzován na základě dvoustranných jednání v rámci regionu, nikoliv stranami, jak je uvedeno na "Cestovní mapě k míru". Spojené státy souhlasily s tímto posledním sentimentem ve svém prohlášení z roku 2004. Navzdory tomu Valné shromáždění OSN hlasovalo 150-6 v jiném nezávazném rozhodnutí odsoudit zdi a požadovat jeho odstranění se všemi 25 členy EU, kteří hlasovali proti Izrael.

Izrael není slepý k potřebám Palestinců; zřídil vrchní soud, aby konkrétně slyšel palestinské stížnosti týkající se bariéry. V roce 2004 se domnívalo, že palestinské rozhořčení má zásluhy a překážka byla přesunuta po jeho cestě kolem Jeruzaléma z humanitárních důvodů, což je jedno z několika takových rozhodnutí v průběhu let. Vysoké soudy rovněž tvrdily izraelským obranným silám, že bariéru nelze použít k definování politických hranic.

Je nemožné projít všemi souvisejícími soudními případy, ale na místě, kde hrají roli chamtivost a politika, byli Palestinci obrovskou nevýhodou této překážky. Pasy, víza a povolení jsou potřebné k bezplatnému cestování mezi oblastmi, jakož i do regionu a mimo něj. Záznamy ukazují, že soudy nalezly ve prospěch Palestinců při mnoha příležitostech, vynášející nesnáze za věci, jako je kompenzace půdy, přemístění plodin a odklon od samotné bariéry. Jiné zprávy však zjistily, že Izrael přešel na překážku, aby umožnil osídlení na náklady Palestinců.

Nakonec problémy nejsou tak řezané a vysušené jako "Izrael utlačuje Palestince" nebo "Palestinci jsou zlí teroristé". Problémy vznikají všude tam, kde jsou nezbytné bezpečnostní zdi. Na obou stranách je spousta nenávist, ale přinejmenším stěny a ploty mohou být po vyřešení konfliktů přemístěny a odstraněny.

Doufejme, že všichni můžeme žít, aby viděli den, kdy jsou tyto zdi zbytečné.