Podíl:
Top 10 Rozzlobený dopis ze středověku a starověku
Mnoho lidí se změnilo. Během věků jsme vyvinuli nové formy vlády a technologie a nové cesty umění a vědy. Ale zda žijeme ve staré nebo moderní demokracii, některé věci se nikdy nezměnily.
Například se rozzlobíme a chceme lidem říct, proč se jejich hloupost zlobila. Obvykle se jedná o dobře vybíraný barevný jazyk, který nic nezmění, ať jsou naše slova v šumeriánštině nebo angličtině.
Některé písemné důkazy o hněvu přežily z některých našich nejranějších civilizací. Jazyk a psaní, jak se ukázalo, jsou skvělé vynálezy, abychom vyjádřili svůj odpor se svým bližním. Zde je 10 rozzlobených dopisů, které přežily historii, od irked až po žíly.
10 dopisů mezi papežem Innocent IV a Guyuk Khanem
Tyto rozzlobené dopisy byly zaslány od března roku 1245 po invazi do Ruska a východní Evropy mongoly. Innocentovy dopisy chánovi byly navrženy tak, aby ho přesvědčily, aby zastavil invazi do křesťanských zemí, nebo aspoň cítil záměry dobyvatelů a možná dokonce je přeměnil na křesťanství v procesu:
Bůh až doposud umožnil různým národům spadnout před tvář; neboť někdy se v tomto okamžiku vyhýbá tomu, aby v tomto světě hárali hrdé na tomto světě, a proto, jestliže zanedbávají pokorně samy sebe samy, může nejenže v tomto životě odložit trest své špatnosti, ale také může větší odplatu ve světě, který přijde.
Když Guyuk Khan odpověděl, často říkal o požadavcích papeže Innocenta: "Nechápu." Jinými slovy: "O čem jste na zemi mluvíte?"
On také řekl:
Jak myslíte, že víte, koho Bůh osvobodí a v jehož prospěch bude vykonávat Jeho milosrdenství? Jak si myslíte, že víte, že se odvážíte vyjádřit takový názor? Skrze moc Boží nám byly dány všechny říše od vycházejícího Slunce k jeho nastavení a my jsme je vlastnili. Jak by mohl někdo dosáhnout něčeho kromě Božího řádu?
Vzhledem k tomu, že obě strany se považovaly za ustanoveného zástupce Boha, ani nebyl přesvědčen jiným ultimatem. Stručně řečeno, oba tyto rozrušené vládci si mysleli, že mají pravdu.
9 dopisy mezi Frederickem I. a Saladinem
Frederick I (aka Frederick Barbarossa) slyšel, že nový muslimský vůdce jménem Saladin pochoduje po Jeruzalémě. Takže Frederick poslal tento dopis a vyhrožoval Saladinovi, aby nepostupoval:
Můžeme sotva věřit, že jste nevědomí toho, co všichni starověk a spisy starověků svědčí o tom, že nespočet zemí podléhá našemu hnutí? Toto všechno je dobře známo těm králům, v jejichž krvi se římský meč tak často ponořil: a vy, Bůh ochotný, se ze zkušenosti naučíte sílu našich vítězných orlů a seznámit se s našimi jednotkami mnoha národů.
Frederick následně uvedl řadu různých armád pod jeho velením. V době, kdy dopis dosáhl Saladina, byl již dobyvatel Jeruzaléma tři měsíce. Odpověděl:
Oznámíme to upřímnému a mocnému králi, nášmu velkému a přátelskému příteli, německému králi, že k nám přišel jistý muž jménem Henry, který se hlásil k tvému vyslance, a dal nám dopis, který říkal, že pochází z tvé ruky . [...] Vyčíslujete všechny ty, kteří s vámi mluví proti nám, pojmenujte je a řekněte králi této země a krále této země, tento počet a to počítat, a arcibiskupové, markýzy a rytíři. Chtěli jsme však vyčíslit ty, kteří jsou v našich službách a kteří naslouchají našim příkazům a poslouchají naše slova a bojují za nás, je to seznam, který se nedá omezit na psaní. [...] Beduín je s námi a oni by stačili, aby se postavili proti všem našim nepřátelům. A samotní Turkmané je mohou také zničit.
Mohlo by se stát, že Saladinova odpověď byla naštvaná, ale byla plná pochybností:
Hej, Fredericku! Tento blbec Henry přišel s tímto rozzlobeným dopisem a řekl, že je to od tebe, ale vím, že my dva jsme nejlepší kamarádi. Vzhledem k tomu, že jste pravděpodobně neřekli všechny ty špatné věci, klidně ignorujte tento obrovský seznam armád, který mám, který by vás mohl zcela bít.
Poté se Frederick připojil (a zemřel během) třetí křížové výpravy, aby znovu převzal Jeruzalém ze Saladina.
8 Stížnost na tabletu Ea-Nasir
Nanni byla na trhu s mědí před téměř 4 000 lety v roce 1750 př.nl v babylonském městě Ur. Ale zjistil, že je nesmírně nešťastný s mosaznou zásilkou ingotu, kterou obdržel od obchodníka jménem Ea-nasir.
Co je možná nejpřirozenější dopis na tomto seznamu, Nanni poslal Ea-nasir stížnost na zákaznickou službu. Co nám může být méně známé, je to, že napsal tuto stížnost v klínovém písmu na hliněné tabletě, která je nyní umístěna v Britském muzeu:
Řekni Ea-nasir: Nanni pošle následující zprávu: Když jste přišli, řekli jste mi: "Dám Gimil-Sin (když přijde) kvalitní měděné ingoty." Vystoupili jste, ale neudělali jste to, co jste mi slíbili. Vložili jste ingoty, které nebyly dobré před mým poslem (Sit-Sin) a řekl: "Pokud je chcete vzít, vezměte je; jestli je nechceš vzít, jdi pryč! " Co mě vezmete, že s takovým pohrdáním jednáte s někým jako já? Poslali jsem jako poslové pánové, jako jsme vy sami, abychom sbírali tašku s mými penězi (uloženými s vámi), ale vy jste se s mým pohrdáním vypořádali tím, že je několikrát posíláte zpět, a to přes nepřátelské území. Existuje někdo mezi obchodníky, kteří obchodují s Telmunem, který mě takto zacházel? Vy sám s mým poslovím zacházíte s pohrdáním! Vzhledem k tomu, že mi (drobná) minka stříbra, které jsem vám dlužím, máte pocit, že mluvíte takovým způsobem, zatímco jsem dal ve vašem domě 1080 liber mědi a umi-abum dal také 1080 liber z mědi, na rozdíl od toho, co jsme oba napsali na zapečetěné tabletě, aby byly uchovávány v chrámu Samas. Jak jsi mě za měď? Odložil jsi mou peněženku na nepřátelské území; je nyní na vás, abyste mi (v plné míře) obnovili. Uvědomte si, že od této chvíle nepřijmu žádnou měď od vás, která není kvalitní. Budu (odteď) vybírat a vezmou si ingoty jednotlivě na vlastním dvoře a já proti vám vykonám své právo na odmítnutí, protože jste se mnou zacházeli pohrdáním.
Vypadá to, jako by se Ea-nasirova stinná obchodní praxe mohla dohnat. Vykopávky jeho domova naznačují, že musel sestoupit, možná aby se přizpůsobil menším příjmům z jeho potýkajících se obchodů s mědí.
7 Sogdian Starověký dopis od ženy v nouzi
Sogdiané byli lidé, kteří pocházeli z Íránu. Během čtvrtého až devátého století hráli klíčovou roli v obchodu na Silk Road. Jedna Sogdianská žena, zapuštěná ve městě Dunhuang, napsala dopis adresovanému jejímu manželovi:
Hle, žiju ... špatně, ne dobře, mizerně a považuji se za mrtvého. Znovu a znovu vám posílám dopis, ale od vás nedostávám ani jeden dopis a já jsem se k vám bez naděje stal. Mým neštěstí je to, že jsem byl v Dunhuangu tři roky díky tobě a byla tu cesta první, druhá, dokonce pátá, ale odmítl mě vyvést. [...] Jistě, bohové se na mě zlobili v den, kdy jsem udělal ty své nabídky! Raději bych byla manželkou psa nebo prasete než ta vaše!
6 Esarhaddon odmítá dopis
Během Neobabylonské říše byly jako dopisy použity hliněné válce. Zpráva byla napsána přímo na povrchu válce a pak vnější plášť hlíny tvořil kolem písmena obálku s nápisy odesílatele a příjemce.
Stejně jako dnešní dopisy byste většinou mohli říct, kdo vám poslal dopis před otevřením - pokud jste ho otevřeli. Jeden muž jménem Esarhaddon obdržel dopis od někoho, koho považoval za ne skutečného babylonského, přestože tato osoba žila v Babylonu. Esarhaddon poslal dopis se svým rozzlobeným dopisem, který podrobně popisoval jeho důvod:
Já vám sem posílám s neporušenou pečetí, váš úplně bezvýznamný dopis, který jste mi poslal. Možná budete říkat: "Proč nám to navrátil?" Když mi napsali občané Babylonu, kteří jsou mými služebníky a milují mě, otevřel jsem dopis a přečetl si je. Teď by bylo dobré, že bych měl přijmout a přečíst dopis z rukou zločinců, kteří neuposlechli boha?
Bez ohledu na to, zda osoba žila v Babylonu, Esarhaddon ho nepovažoval za občana, a tak si myslel, že je zbytečné dokonce číst dopis.
5 Hoshayahův dopis bránící jeho gramotnosti
V některých případech by starí poslíci, kteří doručili dopis, si je přečetli nahlas pro příjemce. V ostatních případech by byl písař ve službě příjemce. Někdy je však příjemce pyšný, že si ho sám přečte, jako je Hoshayahu, starobylý hebrejský státní úředník ve městě Lachish.
Jeho nadřízený naznačil, že Hoshayahu nemůže číst vlastní dopisy! Nervu. Nikdo čte Hoshayahův dopis, ale on! Napsal svým nadřízeným, aby mu řekl tolik:
A teď prosím vysvětlete svému služebníkovi význam dopisu, který jste včera večer poslali svému služebníkovi. Tvůj služebník byl od srdce nemocný, když jsi poslal ten dopis svému služebníku. V tom můj pane řekl: "Nevíte, jak číst dopis?" Jak žije Jahve, nikdo se mě nikdy nepokusil číst dopis! Navíc, kdykoli ke mně přijde nějaký dopis a já jsem to přečetl, mohu to opakovat až do těch nejmenších detailů.
4 Thonisův dopis svému Otci
Ve třetím století, kdy se Thonis snažil dostat svého otce, Ariona, aby se přihlásil k učiteli, s nímž Arion již učinil opatření. Arion sotva napsal Thonisa a opakovaně odkládal návštěvu, aby se učitel zamkl.
Thonis začíná svůj dopis s obvyklými pozdravy, přání, aby jeho otec měl dobré zdraví a tak dále. Pak se Thonis okamžitě začne bavit svého otce, aby tam co nejdříve dostal zadek. Thonis skončí srdečně a pak hbitě hodí v připomínce, aby se staral o domácí mazlíčky, které odešel doma.
K mému respektujícímu otci Arion, Thonis posílá pozdravy. Nejčastěji říkám modlitbu každý den a modlit se k bohům předků této země, v níž jsem se zdržovala, že vás a celou naši rodinu vzkvétá. A teď se podívej, toto je páté písmeno, které jsem napsal, a kromě jednoho jsi mi nepsal ani o tvém dobrém, ani jsi přišel za mnou. Když jsem slíbil, že přijdu, nepřijeli jste, abyste zjistili, zda mi učitel chodí, nebo ne. Takže se prakticky každý den ptá na vás: "Ještě nechodí?" A říkám jediné slovo: "Ano." [...] Proto se snažte přijít ke mně rychle, aby mě mohl naučit - jak chce. Kdybyste sem přišel sem se mnou, měl bych se už dávno učit. A když přijdete, pamatujte na to, co jsem vám mnohokrát napsal. Pojď rychle ke mně, než odjede do horních oblastí.Posílám mnoho pozdravů celé naší rodině jménem i mým přátelům. Sbohem, můj respektovaný otec, a já se modlím, abyste se spolu se svými bratry mohli dobře léčit (bezpečné před zlým očkem). Pamatuj si na své holuby.
3 Pliny Mladší dopis Septitiovi Clarusovi
Pliny mladší, římský senátor a silný muž, se postavili. Pozval jednoho ze svých drahých přátel, Septitia Clarusa, na večeři a Septitius nikdy nepřijel.
Pliny napsal tento dopis svému příteli, který požadoval, aby byl uhrazen na úkor zbytečné večeře. Ačkoli se na první pohled může zdát rozzlobený, přichází nám na výsměšně tolik. Více než cokoli jiného, zdálo se, že se s přítelem nedostal na párty:
AH! Jsi pěkný člověk! Zapojíte se do večeře a pak se nikdy neobjeví. Spravedlnost bude vyžadována; vyhradíte mi na poslední penny náklady, které jsem zažil na váš účet; žádnou malou částku, dovolte mi to říct. Ach! jste se choval krutě, neochotně svého přítele, téměř jsem si říkal; a na druhé myšlenky to říkám; Tímto způsobem: jak příjemně jsme měli strávit večer, v smíchu, maličkost a literární zábavu! Můžeš se přiznat, že na mnoha místech je spíš nádherně; ale nikde s více neomezenou veselí, jednoduchostí a svobodou: jen experimentujte a pokud se nikdy nepopustíte, že se ostatním přátelům přijíti ke mně, vždy mě nechte jít k nim. Rozloučení.
2 Cicerův dopis k M. Fadiusu Gallusovi
Fadius Gallus byl pověřen Cicero, římský státník, k nákupu v jeho zastoupení. Při jedné příležitosti neznámé Cicero koupil Fadius Gallus sbírku soch pro použití Cicera.
Když přišel státník, dostal dopis od strany, jíž Cicero dluží peníze za sochy. Ale Cicero nenáviděl postavy. Kvůli svému úctě ujišťoval Fadia Galluse, že urovná uspořádání.
Ale drahý Gallus, všechno by bylo snadné, kdybyste si koupil to, co jsem chtěl, a to až do ceny, kterou jsem si přál. Nákupy, které jste podle vašeho dopisu učinili, však nebudou ratifikovány pouze mnou, ale s vděčností kromě toho. Protože jsem plně pochopil, že jste projevili horlivost a náklonnost při nákupu (protože jste si mysleli, že jsou mi hodni) věci, které se vám líbily - člověkem, jak jsem si kdy myslel, o nejpřísnějším úsudku ve všech záležitostech chuti. Přesto ... není absolutně žádný z těch nákupů, které mi záleží.
Cicero pak přichází do živých detailů o tom, proč se Fadius podařil při nákupu těchto neskutečně drahých soch:
Ale vy, když jste se zvykli dozvědět, koupili čtyři nebo pět vašich výběrů za cenu, za kterou si nemyslím žádné sochy na světě. Porovnáváte vaši Bacchae s Metellusovými mušky. Kde je podobnost? Za prvé, nikdy bych neměla považovat Musy za všechny ty peníze a myslím, že všichni musové by schválili můj úsudek. Přesto by to bylo vhodné pro knihovnu a v souladu s mými snahami. Ale Bacchae! Jaké je místo pro mne v domě? Co, opět, mám, můj promotér míru, něco společného se sochou Marsu? Jsem rád, že tam nebyla ani Saturnova socha. Měla jsem si myslet, že tyhle dvě sochy mi přinesly dluh! Měl jsem upřednostňovat nějaké zastoupení Merkura. Myslím, že by se tehdy podařilo výhodnější smlouvu s Arrianusem. Říkáte, že jste mysleli, že stůl stojí pro sebe; dobře, pokud se vám to líbí, držte to. Ale pokud jste změnili názor, samozřejmě to budu mít. Za peníze, které jste si vyložili, bych raději koupil místo v Tarracině, abych zabránil tomu, abych byl vždy zátěží mého hostitele.
1 Odvolání staré egyptské vdovy k jejímu mrtvému bratrovi
Ve starověkém Egyptě nejméně v letech 2686-1069 př. Nl bylo zvykem psát své zesnulé milované a prosit je o pomoc. Mrtví byli považováni za velmi mocné a schopné zasahovat do živých, možná dokonce prosazovat případy ve dvoře podsvětí, aby zastavili jakékoliv špatné štěstí postihlo živé příbuzné.
Jeden takový dopis byl napsán od otrávené matky k jejímu mrtvému bratru a prosil ho, aby pomohl své dceři. Tento osobní dopis je jedním z prvních zaznamenaných zpráv od egyptské ženy:
Sestra mluví s jejím bratrem. Jediný přítel Nefersefkhi. Velký výkřik žalu! K čemu je užitečný výkřik žalu? Dává se vám to za zločiny spáchané proti mé dceři zlovolně, špatně, ačkoli jsem proti němu nedělal nic, ani jsem nezahynul jeho majetek. Dcerce mi nedal nic. Hlasové dary se dělají duchu na oplátku za sledování pozemského přeživatele. Učiňte si svůj pocit s kýmkoli, co dělá to, co je pro mne bolestivé, protože můj hlas je pravdivý vůči všem mrtvým nebo mrtvé ženě, která dělá tyto věci proti mé dceři.